slavíme 10 let
Koncerty
15.08.2018 Muzika pro Karolínku
Blansko
18.08.2018 Marien - Folk Country náměstíčko
Bystřice nad Pernštejnem
24.08.2018 Marien - Toulovcovy pátky
Litomyšl
více koncertů....
Eshop

ZE SKLA

V PŮLI CESTY

KRAJINA V TOBĚ

 

Jak jsme se rozloučili se Zuzkou...

Když bych to měl shrnout od posledního popisu událostí - byl to zvláštní rok. Ale rozhodně ne špatný - chtít více by bylo nevděčné. Kam jsme přijeli, sešlo se dost lidí na to, aby se nám hrálo hezky, u několika akcí byla nálepka vyprodáno, či narváno a nevím, co více bychom si mohli jako amatérské tedy neprofesionální hudební sdružení přát. Prošli jsme Snídaní s Novou, mihli se i ve filmu o Žalmanovi, odmítli nabídku na hraní pro politickou stranu v parlamentních volbách a naopak v prezidentských volbách svou účastí na koncertě pro kandidáta J. Drahoše v HK  dali najevo svůj názor a schytali za to i pár nesouhlasných reakcí od fandů. Narvali jsme opět Ideon a nacvičili za ten rok 7 - 8 nových písní, z čehož 5 vlastních (včetně jedny nové od Michala) a několika převzatých, ze kterých nepochybně ční verze Words od severské vokální kapely Real group - což byl infarktový důsledek hozené rukavice Zuzce, ať si taky zkusí chvíli být kapelníkem...

 

 

Ivča změnil práci - obchodní činnost pro onoho či tamtoho pověsil na hřebík a kývl na nějaké testování vzorků - v domnění, že bude nosit bílý plášť a okouzlovat laborantky s křivulemi v ruce. Vyklubalo se z toho testování vzorků betonu, jezdí po stavbách, okouzluje dělníky s lopatami v ruce a růčo fůčo stěhuje betonové kvádry. Narostly mu svaly a začal mluvit jak americký dělník z reklamy na McDonalds. Je děsně spokojený, ohromě mu to svědčí... Feďa má myslím dalšího psa, pátého, tuším, ale kdo by to po čtvrtým počítal. Jeníkovy děti chtěly taky psa a je z toho Maxík, ale kdo by to po čtyřech dětech počítal... Psa ovšem nakonec dostaly taky, ale vidět toho obřího pětačtyřicátníka s miminkem v dlaních, nás ostatní naplňuje hrdým pocitem: "Heč tenhle borec hraje s námi a je to náš kámoš, švarg nebo dokonce brácha!"

 

 

Kdo za poslední rok hodně prošedl je Soptík - vždycky se těšíme na neuvěřitelné příběhy ze zákulisí profesionálního českého folku, s čím se na různých místech s některými pořadateli potýká při zájezdech se Žalmanovým Spolem, při počtu více než 100 koncertů ročně, veselé historky z natáčení, jak se dá natočit film a co všechno se přitom taky může podělat. A cokoliv z toho, co vypráví, nám vlastně činí radost a vděčnost, že to s Marien máme takhle, jak to máme. Nám se vlastně akorát stane, že občas někdo zapomene, že si nás objednal, nebo že si někdo myslí, že přijedeme rádi zahrát přes celou republiku za buřta, eventuálně nám zkoušejí přejet zvukaře. Vlastně pohoda. V důsledku Soptíkova vytížení jsme museli přirozeně a zdravě omezit některé aktivity - nejvíce to pocítili asi ti, kteří si oblíbili Pernštejnskou fortunu. Bez plné podpory okolních subjektů se totiž takováhle pořadatelská činnost nedá provozovat a když trápení převyšuje radost z díla, je zapotřebí razantní řez. Naopak Vč Porta se na jaře,  myslím, povedla skvěle a Folkové Chvojení je Sopťův festivalový "majsterštik", letos opravdu velice emotivní.  

 

 

   
Světlo člověčiny se rozletělo do světa a já mám co dělat, abych dostatečně objasnil, že o politiku v téhle písni opravdu nejde. Rozálka skvěle bodovala ve Folkparádě Českého rozhlasu a díky tomu, že nevyhrála 3x za sebou a pohybovala se vytrvale na 1-4místě, vydržela v pravidelném vysílání přes půl roku - na živáč dost dobrý :-) Poslední provedený outdoor-koncert Cestou za Tebou byl loni v září na Blaníku, kde jsme překazili nějaký slet podivných ženštin, které tam čerpaly energii. Možná proto pak nevyšel plánový zimní outdoor na lyžích, jelikož nám v možném termínu nebylo přáno sněhu. Zato o vánočním čaji chumelilo móóóc pěkně, že jsme raději pařili v bráně na Příhrádku.

 

 

Bylo to hezké, hodně tváří, zážitků, cestování a příjemných setkání. Nejemotivnější bylo asi to shánění peněz na housle a předávání částky pro jednu zraněnou muzikantku - mimochodem - housle už má Anička doma a cvičí jak o život. Krásný příběh.

     
No a teď k té hlavní události v životě kapely, o které se hodně šušká a slyšel jsem už i pěkné nesmysly a pikantní teorie. Ale bulvár by z nás byl zřejmě zklamaný. Zuzka prostě jen letí dál. Někteří lidé změny k životu potřebují. Obzvláště pokud vám ještě není třicet, je vaší povinností zkoušet, hledat a poznávat nové věci. Bylo by nešťastné, kdyby Marien svou zaběhlostí a kázní někoho svazovali, což se prostě logicky začalo dít - z části proto, že oproti Zuzce máme všichni rodiny, děti, práci a kapelu jen jako ventil ke všedním povinnostem. Zuzku dost časově limituje její práce v televizi, kterou má moc ráda, má spoustu dalších hudebních aktivit a termínových konfliktů přibývalo. Ale nevznikla z toho zlá krev, jak by se mohlo zdát a jak se v takovýchto případech obvykle děje. Na to se máme moc rádi.  Vznikala spíše určitá lítost z toho, že si nemůžeme vzájemně vycházet vstříc tak, aby obě strany byly vnitřně spokojeny. Zuzka se rozhodla, že odejde, než abychom se navzájem trápili. My to respektujeme, musíme se s tím vypořádat tak jako vy, naši fandové. Jsme vděčni za to, co do Marien svým kumštem vnesla, je to skvělá zpěvačka a pozoruhodná bytost, moc jí držíme palce v jakémkoliv dalším počínání a víme, že se neztratí. A že to bude radost pozorovat, kam až jí vítr a její schopnosti zavanou. Vlastně pro toho, kdo nás nebo jí osobně zná: není překvapením, že potřebuje letět dál, spíše je překvapením, jak dlouho s námi vydržela :-) Bylo to krásných šest let, určitě se neloučíme na věky, budeme se vídat a věříme, že občas i na pódiu. Je to rozchod v dobrém, možná v tom nejlepším, jakkoliv to bývá u muzikantského rozcházení vzácností.

 

 

Nad Žamberkem přehnal se déšť, od Suchého ještě se mračí...Narostla Ti křídla tak leť, Zuzko... vychutnávej volnost ptačí...

 


Pro nás zaprděné a stárnoucí je i nadále dostatečným úletem to, co prožíváme s Marien. A znáte to: všechno zlé je k něčemu dobré. To dobré na tom je, že Zuzka za sebe v podstatě sehnala náhradu. Zase nás začalo bavit zkoušení, radujeme se z nové barvy vokálu a nových písní. Uvidíte brzy sami a snad se vám budeme i nadále líbit v nové, respektive poupravené sestavě. Čeká nás pár koncertů a závěr festivalové sezóny, v plné kráse se samozřejmě předvedeme na našem Výročním koncertě 10. listopadu 2018, opět v Ideonu v Pardubicích. Lístky už se vesele prodávají v síti Ticketportal.  Těšíme se moc...

 

 


Připravujeme