Před časem se na nás, jako na kapelu Marien, obrátila jedna maminka s prosbou o pomoc. Osobně jsme se neznali, prý nás mají jako kapelu rádi a jako muzikanti bychom mohli mít pochopení. Její dospívající dcera Anička už deset let studuje hru na housle, ale po ošklivém zranění malíčku na levé ruce a následné operaci to vypadá na omezenou hybnost. Ta prognóza, že už nezahraje to, co dřív, Aničku zdrtila a rozhodla se s hrou na housle skončit. Maminka hledala cestu, jak ji znovu k muzice motivovat. Pomohly by v tom prý možná nové housle, které si Anička moc přála, protože doposud mohla studovat pouze na vypůjčené ze ZUŠky. Shodou nešťastných okolností k tomu však maminka trpí vzácnou a velmi bolestivou chorobou, z toho důvodu už nemůže pracovat a nové housle v takové kvalitě, jakou by Anička potřebovala, si z rodinného rozpočtu prostě nemohou dovolit. A jestli bychom nemohli zveřejnit na našem webu nějaký letáček s tímhle příběhem, třeba by se nějací dobří lidé našli a něco přispěli...
Víte, jako kapela často zažíváme při koncertech krásné okamžiky. Folková muzika prostě přitahuje úžasnou sortu naslouchajících a vnímavých lidí, kteří přemýšlejí o textech, rozumí prostým písničkám a člověčímu akustickému souznění. Jakoby vždy šlo o něco víc, než jen o pouhou muziku. Cítíme velikou vděčnost za tu vlnu zájmu, která se kolem Marien v poslední době strhává a šíří. A myslím, že ty pozitivní vlny a tu energii kolem nás je potřeba vířit a šířit, by se pak mohla vracet... příliv - odliv, nádech - výdech, přej a bude ti přáno - nikoliv zištně, ale jako symbol smysluplného života v určité harmonii a rovnováze. Jestli si něčeho na té naší muzikantské bandě opravdu vážím, tak té kolektivní schopnosti se nadchnout a udělat něco mimo rámec povinností. Myslím tím třeba naše pořadatelské aktivity, Chvojení, outdoorové koncerty apod... Prostě jen tak něco udělat. Pro lidi a pro vlastní dobrý pocit, jako určité díkuvzdání za vše hezké, co s muzikou prožíváme.
Rozhodnuto bylo okamžitě a jednomyslně: to je naprd nějaký letáček se sbírkou na housle. Kolik je potřeba? Prý nejméně 20 000,- ? OK - veškerý prodej aktuálního cédé Marien Ideon živě během tří dubnových koncertů prostě věnujeme na housle pro Aničku, řekneme o tom lidem a uvidíme - třeba se někdo přidá....
Přátelé, stalo se něco neskutečného, co nás opět přesvědčilo o tom, že máme zřejmě to nejúžasnější publikum na světě. Během koncertu v Malostranské Besedě, Kostěnicích a v Trutnově nám lidé doslova "nanosili" bezmála 17 000,-. Protože jsme věděli, že maminka s nic netušící Aničkou dorazí na společný koncert se sborem Corale v kostele Nanebevzetí Panny Marie Neratově, rozhodli jsme se, že jí to po koncertě předáme i s tím, co se případně ještě na místě vybere.
Jenže pak následoval ten překrásný koncert s naprosto nenapodobitelnou atmosférou narvaného kostela, pan farář to odhadoval na 500-600 lidí. Emoce létaly prostorem tohoto úžasného místa, Corale zpívaly jako o život a když i diváci hromově zpívali: Kdo zkouší stavět most, mezi černou a bílou, měli jsme regulérně na krajíčku. Po koncertě přiběhl Ivan s radostnou zprávou, že máme pro Aničku na housle už přes 20 000,- a když jsme se sešli za kostelem, abychom jim to předali, přiběhla ještě Zuzka s bankovkama v ruce - že Corale také dávají veškerou dnešní tržbu z cédéček na housle a 3000,- navíc posílají i místní ze Sdružení Neratov, kteří se starají o zdejší kostel... uau... celková částka nám všem vyrazila dech: 30 521,- !!!! Pecka... bomba... Hurá! Akce se podařila. Matematicky řečeno: na 152%!!!
Dovolte mi - nejen jménem Aničky a její maminky, ale i celé kapely Marien, před vámi hluboce smeknout a poděkovat. Děkujeme všem, kteří přispěli a kteří nám s tímto pomohli. Je to mnoho desítek lidí, což je pro Aničku zavazující - kdykoliv se na ty housle podívá, vzpomene si na tenhle projev člověčího dobra a poskytnutou naději. A zdaleka nejde jen o její hru, ale o pomoc celé rodině. Za tuhle částku navíc půjde nepochybně o skvělý nástroj, který jen tak nezestárne a pokud někdy, z jakéhokoliv důvodu, bude chtít Anička tyhle housle odložit, má povinnost najít někoho, kdo je bude potřebovat, tak jako nyní ona. A ten dobrý skutek prostě musí poslat dále. Stejně tak má povinnost nám poslat fotku hned, jak budou na světě a to poslední, co nám ještě musela slíbit - aby to neměla tak jednoduché: až budeme zase ve studiu nahrávat třeba nové album, přijede nám do nějaké písničky nějaký houslový part natočit. To abyste si i vy, kteří jste přispěli, mohli alespoň trošku ověřit, že ty peníze šli na dobrou věc.
Ještě jednou hluboké díky, přátelé... moc si vás vážíme!